8. Jan Žižka pod Krkonošemi (první polovina 15. století)

Zatímco ostatní část východní Čech doslova kypí politicko-vojensko aktivitou, která je naplněna řadou událostí od roku 1420, je na horním Labi klid a ticho. Kroniky a listinné dokumenty věnují dostatek pozornosti zápasům probíhajícím na jihu a východu kraje mezi křídlem katolické šlechty a orebským bratrstvem. Na jeho stranu se přidává, vedena často zištnými důvody, značná část kališnické šlechty, nejen nábožensky, ale i politicky velmi kolísavé. To se týká v plné míře příslušníků rodiny Krušinů z Lichtemburka, o níž předpokládáme, že vládne v této době městu Hostinnému a okolí.

Jde především o Hynka Krušinu z Lichtemburka, pána na Kumburku, a jeho bratra Jana na Hostinném, který zůstává poněkud v bratrově stínu. Hynek Krušina se jako vedoucí činitel zprvu velmi horlivě účastní formování orebského bratrstva, pozdějšího základu pro vznik Žižkova "Menšího Tábora". V čele jeho houfů se Hynek s bratrem Janem účastní na straně Pražanů obléhání a bojů pod Vyšehradem s posádkou a vojsky krále Zikmunda. Pražané mu zde svěřili u vědomí jeho vojenských kvalit hodnost vrchního hejtmana. Patří mu hlavní zásluha na vítězství husitů nad Zikmundem počátkem listopadu roku 1420, kdy svou osobní statečností dokázal zadržet už z boje utíkající Pražany a proměnit takřka ztracený boj ve vítězství. (31)

Vláda Jana Krušiny v Hostinném dokazuje, že si dovedli s bratrem uchránit svá zboží v Podkrkonoší bez válečných škod až do počátku roku 1424. Zřejmě hlavně nepevná stanoviska Janova byla příčinou Žižkova tažení proti Hostinnému a do jeho okolí. Po drtivé porážce "strany Opočenských" (Půta z Častolovic, Hynek Červenohorský a Jan z Opočna) u České Skalice dne 6. ledna 1424 uprostřed zimy, kdy se obvykle nebojovalo, zamířil Žižka proti Labi pod Krkonoše. (32) O této vojenské akci jeho "bratří", která určitě poznamenala venkovská sídla v okolí, a tedy i Lánovsko, jsme poměrně stroze, ale přece dostatečně informováni Starým letopiscem českým, kterého tlumočí z rukopisu František Palacký: "Téhož léta bratr Žižka táhl s lidem svým k Hostinné a šturmem dobýval města a tu sú jich mnoho pobili a ranili a potom odtrhli odtud. Také brzy potom bratr Žižka dobyl Černína na Mlazovicích; i zabili sú toho Černína. A potom jeli k Smidarům a dobyvše, spálili." (33) Tuto zprávu jsem uvedl proto, že je možno ji doplnit jen několika dalšími spolehlivými údaji z různých zdrojů. Před "šturmem" na Hostinné došlo k jeho delšímu obléhání. Dobytí dobře hrazeného města nebylo v této době nikdy snadnou záležitostí ani pro husity. Zvlášť proto, že zde nemohli použít často osvědčeného způsobu (později i ve Slezsku a Lužnici), při němž pomohla městská chudina uvnitř hradeb. Ačkoliv bylo "v postě", houfy potřebovaly zásobování potravinami a pící a to muselo dodat zemědělské okolí. Bez jeho poplenění se to ovšem nikdy neobešlo.

Šturm Žižka uskutečnil 5. března 1424, byli však obranou města, kterou zajistili nejen měšťané, ale také Krušinova vojenská chasa, úspěšně odraženi. Při výpadu z města prý dokonce pobili i stovku vyčerpaných obléhatelů. Po tomto neúspěchu "bratří" odtáhli.

S Žižkovým tažením pod Krkonoše je spojováno jaksi samozřejmě vypálení klášterce ve Lhotě a proboštství Opatovického kláštera. Je to ovšem nejjednodušší vysvětlení pro zánik této majetkové církevní enklávy u nás. Mohlo k tomu ale v tichosti už dojít dříve, protože po statcích klášterce sáhli velmi rádi chtivou rukou okolní světští feudálové. Vždyť bohatý hlavní klášter v Opatovicích se sídlem opata byl vypálen už roku 1421.

Je ovšem jisté, že obětí spížovacích výprav se staly všechny okolní obce včetně Lánovů, kde asi také byl spálen původní první kostel, protože nynější stavba Itala Carla Valmadiho z roku 1603 je uváděna jako "po třetí vyzdvižena".

Tyto skutečnosti se pro část regionálních německých historiků staly vítanou příležitostí k barvitému líčení drastických důsledků vpádu husitů do kraje s úmyslem rozdmýchávat zejména náboženské a národnostní vášně u německého etnika. (34) Jako úplně zničené jsou uváděny též například Vrchlabí s kostelem a tvrzí, Mönchsdorf (Klášterská Lhota) a zcela odlehlá ves Neudorf (Nová Ves) se zámkem Purkhýbl na území dnešního Černého Dolu nebo Schreibendorf (Kněžice) pod Žalým. (35) Po pravdě však nutno říci, že se husité v ničem nelišili od svých protivníků, kteří je na vpádech do Čech, třeba ze Slezska, v mnohém i předčili.

obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/27-poznamky-39cs.html