5. Opona se otevírá (druhá polovina 14. století)

eprve tehdy o ní nacházíme první písemné zmínky (rok 1355), které umožňují formovat poměrně jasnou představu o lidském sídle zemědělců podle potoka v prostoru pod Kostelním vrchem. Na něm nezbytný svatostánek, v němž slouží kněz Mikuláš jako farář. Lánov je tedy obcí nikoli ledajakou, ale farní. (18)

Skoro jako švihnutím kouzelného proutku v druhé polovině 14. století mizí mlžná clona, zahalující dosud údolí Malého Labe a ve slunečním svitu prvních informací, byť velmi stručných, se nám objevuje krajina osídlená a hospodářsky kultivovaná. Vedle Lánova (Lagnow - 1355, Lognau - 1359, Langnow - 1362, 1367, 1394) žijí lidsko prací další údolí horských bystřin. Krom starších obcí, vzniklých v období domácí slovanské kolonizace (Chotěvice, Olešnice ad.) vystupují na Vrchlabsku blíže k horám do dějin Lánovů blízké Sejfy (dnešní Rudník - 1354), Javorník (Ohorn villa - 1384), ale i Čermná (Czrmpna - 1359), obě Branné (1357) aj. Dosti je problematický "Vorchlab" (1348), jméno patřící nejspíš osadě v bezprostřední blízkosti benediktinského proboštství (také Heinrichowe) či klášterci samotnému, nikoli předku dnešního města. (19) V období vlády Lucemburků, zejména za Karla IV. (1346 - 1378), se zde vytvořilo postupně území tzv. trutnovského manství, do něhož patřilo volně i Lánovsko. Šlo o svazek drobných šlechticů a měst, kteří drželi propůjčené královské statky za různé povinnosti vojenské a finanční vůči zeměpánovi. V čele manství stál královský purkrabí na trutnovském hradě a šest přísedících. Úřad purkrabího propůjčoval král pánům, jimž byl dlužen. Z 15. - 16. století se zachovaly i úřední knihy manství - manské knihy.

V roce 1362 však v Lánově uplatnil své vrchní majetkové právo patronátní vrchnosti při jmenování duchovního správce lánovské farnosti sv. Jakuba sám císař Karel IV. Klerik Tomáš z Jičína však brzy zemřel a nastoupil za něj v říjnu Jan z téhož města. V obou případech jako duchovní dozor nebo nadřízený se připomíná jako "exekutor" Heřman z Vrchlabí, tj. opatovického proboštství Panny Marie. Tady můžeme vidět doklad o předpokládaných dřívějších vztazích klášterce a lánovské farnosti. (20)

obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/27-poznamky-39cs.html