23. První světová válka a republika (l914 - 1938)

Drsná skutečnost - dvě hrozné světové války hned v jeho první polovině - přesvědčují však o opaku. Vynálezy a špičková technika dvakrát posloužily k likvidaci miliónů lidských životů, a vždycky právě těch nejprostších Po zahájení první světové války roku 1914 povolaní muži z údolí Malého Labe oblékli rakouské uniformy odevzdaně do boje "za císaře pána". Mezi prvními padlými byli synové lánovského starosty Franze Schöbela, Vincenc a Emanuel. První rok války potom následovalo jen v Prostředním Lánově ještě osm dalších padlých. Válka, zejména na haličských pláních, si žádala další odvody "daně krve" i v dalších letech (například roku 1917 třináct mrtvých), kdy se brali na vojnu už i sedmnáctiletí chlapci a pětapadesátiletí otcové rodin.

Ve strádání civilního obyvatelstva nebyly Lánový žádnou výjimkou. Hlad, bída a nedostatek dalších životních potřeb se vplížily neodbytně do všech domácností, zejména těch nejchudších, takže ukončení války bylo přijato s ulehčením a nadějí na příchod lepších časů. Lánovští oželeli značné finační částky na válečných půjčkách a místní evangelíci tři zvony z věže jejich kostela v Prostředním Lánově. Dolnolánovský si je jako historicky cenné uchoval.

Konečně přišel tedy dok 1918 a konec války. Z vojny se postupně začali vracet z ruského a italského zajetí vysloužilí vojáci monarchie, pokud nezůstali na bojištích jako oběti válečné vichřice. V Prostředním Lánově byl padlým vybudován pomník roku 1927 na prostranství u budovy pošty a obecního úřadu. Jména padlých v Dolním Lánově čteme na desce v bráně na místním hřbitově. S návratem zajatce Josefa Gollmanna z Ruska roku 1919 se dostala do obcí epidemie černých neštovic, na niž zemřelo množství dětí i dospělých.

Vznik nového státu - Československé republiky - roku 1918 přijali lánovští, dolnodvorští i prosečenští Němci opatrně, bez nacionalistické hysterie, volající po samostatné provincii Deutschböhmen. Zřejmě asi proto, že blízké Vrchlabí bylo 8. prosince 1918 obsazeno československou armádou a po jejím rázném vystoupení proti demonstracím v Hostinném neměl nikdo chuť do dalších pochybných dobrodružství.

Dvacátá léta jsou ve znamení postupného návratu k mírovému životu. V roce 1921 byly zrušeny přídělové lístky na potraviny a v roce 1923 již bylo v Lánově v provozu všech osm důležitých průmyslových podniků. Otrávené semeno velkoněmeckého nacionalismu zatím ještě nemělo čas vyrazit k slunci, i když bylo v obcích pevně z minulosti zakořeněno. Svědčí o tom například výsledky voleb v roce 1929. V Prostředním Lánově s převážně dělnickými voliči (731 osoba) zvítězili sice sociální demokraté (265 hlasů) s komunisty (37 hlasů), ale postupně přebírají vliv němečtí nacionální socialisté. Tato strana jako předchůdkyně Henleinovy Sudetenheimatsfront (SDP) nakonec na sebe strhla většinu obyvatel malolabského údolí.

Němečtí nacionálové ve svůj prospěch dovedně využívali v boji proti republice velice špatné hospodářské situace, která vznikla v souvislosti se světovou hospodářskou krizí (1929 - 1933) a měla svůj dopad hlavně v pohraničí. Některé závody musely zastavit provoz a rostla nezaměstnanost. V Prostředním Lánově pracovaly továrny pouze 2 - 3 dny v týdnu. V roce 1930 byl zastaven provoz prádelny Ferdinanda Böhma v Dolním Lánově a stroje byly rozprodány. Mnoho dělníků z Lánovů ztratilo práci i v továrně na umělé hedvábí v Terezíně, kde se stávkovalo pro nízké mzdy. (68) Německé nacionalistické živly též nelibě nesly, že vláda podporovala české menšinové školství na jejich „uzavřeném" jazykově německém území. Sem patří činnost i malé české menšinové školičky - jednotřídky v Prosečném, která pracovala do roku 1938 pod vedením učitele Štibingera v budově bývalého hostince (dnes obecní úřad a mateřská škola). Česká škola si našla žáčky v obci, kde roku 1910 ani jeden občan nepřiznával českou národnost.

Z dostupných čísel můžeme sledovat, jak rostl vliv nacionálních socialistů v jednotlivých letech. Údaje jsou z Prostředního Lánova, ale podobné to bylo i v ostatních místech.

Rok 1923 - 55 hlasů, rok 1929 - 84 hlasů, rok 1932 - 190 hlasů. Absolutního vítězství dosahují pak henleinovci ve volbách roku 1935. Jejich strana ve své politice vedla k odtržení pohraničí roku 1938 od našeho státu a později k jeho úplné likvidaci - vše ze souhlasu většiny "našich" lánovských Němců. (69)

obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/