20. "Čas oponou trhnul" (rok 1848)

Také v Krkonoších se hovoří v roce 1847 o horkém létě, celkové neúrodě, zvláště brambor napadených nemocí, a o malých platech tkalců. Důsledek, označovaný německy stručně "Hungersnoť" (hlad z nouze), následoval i v roce 1848, kdy se pekl drahý chleba ze všeho možného. (60)

Ze souboru revolučních požadavků, v jejichž popředí stálo svržení absolutismu a přechod k ústavnímu životu (konstituce), došlo nakonec hlavně ke zrušení poddanství s robotou a dalšími povinnostmi venkovanů vůči šlechtě. Sedláci museli ovšem za dosaženou svobodu své dosavadní vrchnosti zaplatit značné výkupné. Přesto však den 7. září 1848 patří mezi velmi významné v dějinách selského stavu. (61) Představu o tom, jak zatěžovala poddané jen robota, máme z čisté v Krkonoších. Drobní zemědělci ze vsi museli odpracovat ročně 13 robotních dní, střední 26 dní a velcí nejméně také tolik, případně ještě „jak budou potřebováni" (als sie benötigt wurden). Robotní povinnost byla využívána správami panství zejména v době sezonních prací (senoseč, žně), kdy hospodáři měli hodně práce na svém. Dolnolánovské sedláky trápila jako zvláštní povinnost potažní robota, tzv. Holzfuhren. Museli obstarat dopravu dřeva svými potahy pro správu panství nebo odvoz obilí do panského pivovaru.

V souvislosti se zrušením poddanství padla i soudní pravomoc vrchnosti nad poddanými, byla zrušena patrimonia a od l. ledna 1850 zřízena okresní hejtmanství. Lánovsko připadlo k Vrchlabí i s celým Rokytnickem. První vrchlabský hejtman do roku 1855 byl Franz Laufberger. Hostinsko se stalo součástí hejtmanství Trutnov.

Politický neklid „jara národů" roku 1848 dolehl z městských metropolí i na venkov v podobě zakládání národních gard. Jejich původním úkolem měla být ochrana klidu v obcích a majetků zámožných osob proti živelným akcím chudiny. Pak bylo vše jinak.

Fořtecko-čistecká národní garda v počtu čtyřiceti mužů pilně cvičila pod vedením vysloužilých poddůstojníků, ozbrojená chatrně svými pistolemi a rezavými šavlemi. Po jejím vzoru jednali i Lánovští, kteří se nechtěli nechat zahanbit. Společným označením těchto strážců veřejného pořádku byla červenobílá páska na čepicích. Sedláci z Lánova ale velmi brzy ve své vojenské aktivitě vychladli. Patrně jim nevyhovovaly časté noční hlídky místo spaní. Proto tu nebylo třeba čekat na úřední výnos o rozpuštění národních gard. (62)

obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/27-poznamky-39cs.html