Obec Lánov
Obec Lánov
Oficiální stránky obce

13. Protireformace a rekatolizace (druhá polovina 17. století)

Přechod k mírovému životu po třicetileté válce nastal v podhůří Krkonoš vlastně až roku 1650. Od té doby můžeme hovořit o intenzívní rekatolizaci, která pronikla pak i do hor.

Existovaly sice už výnosy proti nekatolickým duchovním z let 1622 a 1624 a pověstné Obnovené zřízení  zemské z roku 1627, ale nebyly dodržovány. Albrecht z Valdštejna měl nejmenší zájem na tom, aby se loučil se svými odborníky na vrchlabském panství přes těžbu rud a jejich zpracování. Nepřál si ani masový odliv poddaných tajnými útěky přes hory do blízkého Slezska.

Zemskému hejtmanovi Gerhardovi Taxisovi se sice podařilo pod hrozbou nakvartýrování vojska do města převést Hostinné už roku 1629 na katolictví. To potom upevňovali jezuité, povolaní sem po převzetí panství roku 1635 pány z Lamboyů. Výsledky jejich šestnáctiletého působení zejména na venkově byly minimální. V témže roce 1629 byla i vrchlabská fara obsazena katolickým duchovním, který měl povinnost jedenkrát za tři, později za dva týdny sloužit v neděli mše ve filiálním kostele v Lánově.

Pro koho však? Většina obyvatelstva zůstává nekatolická ještě počátkem padesátých let. Podle vizitační zprávy z 30. června 1651 je na panství Morzínů pouze 27 katolíků, z toho ve Vrchlabí jeden. V Lánovech 6 mužů a 4 ženy v čele s "grosknechtem" z panského dvora, v Černém Dole 6 mužů a žen. Jinak Harta (dnes Podhůří), Kněžice a Liščí kopec - samý nekatolík. Hostinský děkan Lang hovoří o činnosti nekatolických predikantů v horských oblastech, kde je lidé podporují. O činnosti lánovského pastora Sigismunda Staudnera jsme již dříve hovořili.

Zesílení tlaku na nekatolíky ve Vrchlabí vede v roce 1651 k otevřenému povstání proti vrchlnosti. To je za asistence královského komisaaře Schönfelda s padesáti mušketýry potlačeno. Vůdci pak byli posláni do vězení v Praze a ostatním nařízen krátký termín na přestup. Císař povolil jen jedinou výjimku u 362 horníků na panství. V Lánově se rekatolizace protáhla do roku 1665.

Ne všichni poddaní se ovšem smířili s nařízeným přestupem a tak se množí tajné útěky do blízkého Slezska, neboť volné vystěhování bylo povoleno jen lidem svobodným, to je šlechticům a měšťanům královských měst. Vrchnost útěkům poddaných bránila, protože panství přicházela o pracovní sílu (robota) a o daně z hospodářství (peněžité i naturální).

Z Vrchlabska ale přesto takto odešly téměř čtyři stovky osob, a zanechaly po sobě 75 pustých statků a 19 domů. V Horním Lánově zůstalo 7 pustých statků (odešlo 40 osob), v Dolním Lánově 12 pustých statků  (odešlo 50 osob), v Dolním Dvoře opuštěno 10 hospodářství (52 osob). Z obvodu Dolního Dvora rodiny uprchlíků většinou směřovaly na panství moravské rodiny Žerotínů ve slezském Arnsdorfu (dnešní Milków nedaleko horského střediska Karpacze pod Sněžkou).

V protireformačním úsilí na Hostinsku vystřídali jezuity františkáni, kteří se ve městě usadili roku 1677. Ve Vrchlabí to byli augustiniáni, pro něž založili klášter bratři Maxmilián a Václav Morzínové roku 1705, kam byli roku 1714 slavnostně uvedeni první čtyři řeholníci.

Rozhodující význam v duchovní péči o lánovské ovečky se vzdáleným Černým Dolem v tomto období získali, jak jsme již uvedli, vrchlabští děkani. Jejich řada je zajímavá přinejmenším kuriózním zněním jmen některých z nich: 1652 - Matouš Öller z Budějovic, 1662 - dominikán Hyacinthus, 1663 - jezuita Franz Lucerna, 1672 - Rudolf Gortzler, 1685 - Josef  Hirsch, 1694 - 95 David Ignác Kretschmer, pak do roku 1697 Jan Legner a konečně Gottfried Radkovský z Mysliboře do roku 1713.

Jmenovaní měli co dělat s utěšováním novopečených katolíků v slzavém údolí Malého Labe, stíhaném různými pohromami přírodními i epidemiemi. V letech 1652, 1660 a 1665 to byla velká sucha, v jejichž důsledku zahynulo mnoho lidí a dobytka. V roce 1680 pak přišel mor a za ním roku 1686 jakási horečnatá nemoc.

Při bouři roku 1685 zasáhl boží posel věž dolnolánovského kostela a následný požár zničil tři zvony, vysvecené roku 1666 hradeckým biskupem. Obětí ohně se stal roku 1661 lánovský železný hamr.

V osmdesátých letech škodila Lánovským velká voda, a to roku 1686 (20. června), kdy Malé Labe poškodilo lánovskou papírnu Matyáše Kieslinga.

Vrchlabský duchovní správce měl ovšem kromě úctyhodně rozsáhlého obvodu v podobě církevního desátku nezanedbatelný příjem. Proto při dělení obvodu roku 1714 na příkaz hradeckého biskupa Vratislava z Mitrovic šlo do Vrchlabí patřičné odstupné ve výši 50 zlatých, když se Lánovsko s Černým Dolem vyčlenilo jako samostatná fara. Prvním samostatným lánovským farářem se stal Arnošt Bretschneider. V úřadu byl od  roku 1714  do roku 1742.

obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/27-poznamky-39cs.html

Datum vložení: 2. 7. 2020 0:00
Datum poslední aktualizace: 2. 7. 2020 10:03

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

google-play-download

app-store-download

ČEZ Distribuce

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Krkonoše

logo

logologo

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31