12. Třicetiletá válka (1618 - 1648)

Vojenský podnikatel ve službách Habsburků a jejich generalissimus Albrecht z Valdštejna využil vhodné situace k získání osobní moci a k nesmírnému obohacení při konfiskacích majetků nekatolické šlechty, jež následovaly po bitvě na Bílé hoře. Součástí rozsáhlého východočeského dominia Valdštejnova se stávají i panství Hostinné a Vrchlabí. To druhé koupil s Lánovem a Dolním Dvorem od Viléma Mířkovského ze Stropčic za částku 110.000 kop míšeňských grošů s úmyslem využít ho pro své hospodářsko-vojenské záměry.

Vrchlabí se stává výrobou hlavní k mušketám malým arsenálem jeho armády, pro niž je důležitá i zdejší plátenická výroba dodávkami pro její výstroj. Císařský generalissimus si až do své smrti, kdy byl zavražděn roku 1634 v Chebu, své statky vždy obratně uchránil před průtahy vojsk cizích i vlastních, která vždycky žila na úkor krajiny a zanechávala po sobě pustinu a spáleniště.

Nepoškozené Vrchlabsko jako císařův dar získává roku 1635 císařský válečný rada a generál Rudolf, svobodný pán z Morzínu, pod dosti nesnadnou podmínkou provést v kraji pokatoličtění. Úkol, zejména během trvající války velmi nesnadný a choulostivý, zvláště pro možnosti tajných útěků poddaných přes blízké hranice do Slezska.

Nakonec však stejně hrůzám války obce neunikly. Když byli císařští roku 1633 poraženi ve Slezsku v bitvě u Lehnice spojenými vojsky švédsko-saskými, vnikla soldateska generála Banéra do východních Čech a na delší dobu se tu usadila. Byla vypálena města Trutnov a Hostinné, drancování regulérními jednotkami, vymáhajícími především jídlo, pití, píci a peníze, nebyly ušetřeny ani Lánovy. Nemenší hrůzu naháněly vyčerpaným hospodářům tlupy zdivočelých marodérů. Šlo tu nezřídka o záchranu holého života, kterou s nejistotou mohl nabídnout jen útěk do blízkých lesů a hor. Nepomáhaly draze zaplacené listiny, tzv. salva guardia. Z konkrétních faktů známe, že v Lánově byla nakvartýrována kompanie obrista Polaka (12 jezdců a 6 knechtů u "bergmanna" Martina Stillerna a 8 koní se třemi rejtary u Tobiáše Hantcka).

Hospodářky obyvatelstvo našich obcí vyčerpala válečná kontribuce, kterou vybíral major Pentzing pro polního maršála Montecuccoliho. Údaje o její výši se zachovaly právě z let 1640 - 1641, a to z 3. června 1640, 19. června 1641 a 26. října 1641. Poslední je zvlášť vysoká a poskytuje možnost srovnání mohovitostí jednotlivých obcí: vrchlabští měšťané - 78 zlatých 30 krejcarů, rychtář 76 zl., Horní Lánov - 75 zl., Dolní Lánov - 38 zl., Černý Důl - 30 zl., Dolní Dvůr - 22 zl., Kunčice - 8 zl. Pro bližší představu uvádíme, že tehdy stála jedna kráva přibližně 7 zlatých. Horní Lánov tedy mezi venkovskými obcemi vede. (43) Poněkud protikladně tu působí skoro idylicky znějící zprávy, že dne 3. ledna 1640 byl pozván Švédy do Hostinného luterský pastor z Lánova Sigismud Staudner. Zde v kostele na hřbitově zpovídal a potom se Švédy na zámku povečeřel. Synové chladného severu lánovského pastora pozvali dokonce do Hostinného na veselku. Požehnal tu sňatku švédského vojáka s místní dívkou Annou, dcerou hostinského měšťana Kryštofa Zwettera.

O stálém neklidu v krajině svědčí však zpráva, že v únoru roku 1640 manželé Millerovi z Prosečného svou dceru Rosinu pro nebezpečí a vojáky v okolí nesli ke křtu do Lánova, ač Prosečné náleželo farností do Hostinného. (44)

obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/27-poznamky-39cs.html