10. Česká šlechta a Kryštof z Gendorfu (16. století)

Časté změny byly však i v dobách předchozích obvyklé.

Co je ale pozoruhodné, že v této epoše v regionu až na výjimky nastupují české šlechtické rody. V případě Hostinného Valdštejnové a na Vrchlabsko přicházejí páni ze Sloupna, Jan a jeho dcera Kordula, která se provdala za pána z Tetova. Jan Tetovský prý přikoupil důl a železnou huť v Lánově. V souladu s tím se množí i české zápisy v úředních knihách, na což jsme upozornili již dříve. Zda se tato nová skutečnost promítla i do etnického složení poddanského obyvatelstva Lánovů, nelze odpovědět. Bohaté seznamy narozených v Bayerově farní kronice z roku 1601 už při povrchním nahlédnutí vedou spíš k záporné odpovědi. Dominují jména německá. (41)

Osobností svým způsobem výjimečnou je ovšem cizinec Kryštof z Gendorfu, který přichází do Krkonoš jako vrchní horní hejtman krále Ludvíka Jagelonského a později prvního Habsburka Ferdinanda I. Jsou dostatečně známy jeho zásluhy o hospodářské využívání bohatství hor, jejich lesů, plavbu dřeva a o kolonizaci dosud neobydlených partií nitra pohoří. Pod jeho ochrannou rukou k nám přicházejí odborníci z jeho domoviny, z alpských zemí, a usazují se tu na staletí trvale.

Gendorf se zapisuje do dějin Lánovska jako mocný přímluvce u krále Ferdinanda, který vydává dne 2. března 1534 listinu s řadou svobod pro Lánov a Novou Ves, předchůdce Černého Dolu. "Věrnému milému" krále šlo v těchto místech (Fleckhen) o zabezpečení těžby a práce hornické chasy, to je o volný přísun jídla, pití a ostatních potřeb, svobodné vaření a šenk piva a o činnost všech řemesel. Obě místa byla obdarována výsadou pravidelných týdenních trhů. Lánov získal jedinečnou příležitost stát se sídlištěm téměř městského charakteru, kterou využil později Černý Důl. Bohužel se tak nestalo, i když Gendorf ke stávajícím lánovským kutištím přikoupil roku 1543 královský díl. Těžba především železné rudy a její zpracování se mohly tedy rozvíjet. Zakladatel města Vrchlabí a pán Lánovů umírá jako šestašedesátník roku 1563. (42)

V historické paměti se zachoval jeho obraz v konturách tvrdého a bezohledného podnikatele se spory nejen s poddanými (měšťané Trutnova), ale i šlechtickými sousedy, do jejichž práv často zasahoval. Poručil například dobývat rudu ve vrchu, který patřil k dolnímu hamru v Lánově mimo jeho panství. Když jel kolem, začali po něm střílet. (43) Jeho tvrdá vláda vyvolala i v Lánově nespokojenost a povstání poddaných, kteří na protest proti jeho úředníkům začali spiknutím a své domy označili ratolestmi. Pod hrozbami ale byli přivedeni k poslušnosti.

Při pozastavení se nad označeními z roku 1543 "s Horau Nowau Lanowskau Zieleznau" nebo "k Horze Zelene, kteraz se gmenuge Lanowska" ihned přepadá v místě žijícího laika otázka, kam tato kutiště umístit v terénu. Ani v případě "na zeleznych horach nad Lanowem" si nejsme jisti docela, i když tu lze dobře předpokládat, že se jedná asi o jedno z kutišť v prostorech dnešního Dolního Dvora. Podobně je tomu s umístěním připomínaných hamrů. Kde asi stál ten "hořejší"? Vždyť ani nedokážeme s jistotou říci, která část lánovského údolí tvořila až do Gendorfovy doby "královský díl". Snad to byla nejhořejší část údolí na Dolnodvorsku. Stopy po těchto pracích z 15. a 16. století zmizely. Nelze se divit, protože šlo o díla drobná, která zpravidla nešla hluboko pod povrch a kde se v potu tváře se želízkem a mlátkem v ruce hmoždilo několik havířů nebo jen jeden s pomocníkem. Jedinou berličkou při hledání v terénu může být nyní dobrá geologická mapa a náhodný nález hromady "hlušiny". Její původ je možná i úplně jiný, třeba vysbíraný kámen z prostoru pro louku a senaření následně zarostlého lesem. Jiná věc jsou ovšem zbytky rozsáhlejších prací z 18. a 19. století.

obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/27-poznamky-39cs.html