Máme-li stručně sledovat vývoj způsobu obživy zdejšího obyvatelstva, musíme se vrátit k historickým počátkům obce, do 15. století. Hlavní způsob obživy, zvláště ve střední a dolní části údolí Malého Labe je v této době zemědělství, obdělávání půdy a chov dobytka. Přibývají však zprávy o dolování a zpracovávání rud, zejména železa v "horách Lánovských". Za pozornost stojí různá, poměrně malá ložiska, leckdy i málo výnosná, jejichž čerpání se vyplácí vzhledem k omezeným dopravním možnostem v zemi.
Zde roku 1488 pracuje "hořejší hamr". Lze tudíž předpokládat i existenci nejméně jednoho dvojníka v dolní části obce, avšak není o něm nic známo. Rovněž můžeme na základě některých dokladů, jako jsou trutnovské manské desky, zachycující dobu od roku 1455 do r. 1539 a uvádějící Lánov i "ves Lánov s jeho hamry" celkem na 13 místech, předpokládat, že tato činnost byla v té době již rozvinuta, a proto sahá do dob dřívějších, patrně do 14. - 13. století. V souvislosti s touto pracovní činností lze kromě zemědělců počítat právě s dalšími obyvateli.
Je to pohyblivá hornická chasa různého etnického původu, pátrající v okolí po snadno dostupném a těžitelném ložisku rudy v úzké spolupráci s kolegy hamerníky. Ti budují své jednoduché pece - dýmačky a kovárny zásadně u vody, kterouto využívají k pohonu měchů a kladiv ve svých zařízeních. Hamry jsou potom odkázána na palivo - dřevěné uhlí, které v milířích připravují uhlíři z bohatých zdrojů dřeva v lesních porostech (před vpádem kolonistů bylo údolí hustě zalesněné).
V 16. století přichází do Krkonoš cizinec Kryštof z Gendorfu. Zde působí jako vrchní horní hejtman krále Ludvíka Jagelonského a později Ferdinanda I. Habsburského. Zasloužil se o hospodářské využívání bohatství hor, jejich lesů, plavby dřeva a o kolonizaci dosud neobydlených částí pohoří. S ním k nám přichází odborníci z jeho domoviny, z alpských zemí, kteří se zde usazují natrvalo. Kvůli zajištění těžby a práce hornické chasy se zasloužil o řadu svobod pro Lánov a Novou Ves (předchůdce Černého Dolu).
Při zmínkách o "železných horách nad Lánovem" se vkrádá otázka, kam tyto kutiště vlastně umístit. Lze dobře předpokládat, že by to mohla být oblast dnešního Dolního Dvora. Podobné je to s umístěním hamrů. Nevíme, kde mohl stát ten "hořejší". Určité logické vývody nás opět směrují někam na Dolnodvorsko. Stopy po těchto pracích z 15. a 16. století patrně beze stopy zmizely, neboť šlo o díla drobná, zpravidla ne hluboko pod povrchem. Co se ale zachovalo, jsou některé zbytky rozsáhlejších prací z 18. a 19. století.
Hospodářsky nepříznivá je 1. polovina 17. století, období třicetileté války (1618 - 1648), kdy obyvatelstvo zdejších obcí vyčerpala válečná kontribuce, kterou vybíral major Pentzing pro polního maršála Montecuccoliho. 2. polovina stolení je naopak ve stínu protireformace a rekatolizace. Ne všichni poddaní se ovšem smířili s nařízeným přestupem na katolickou víru a tak se množí tajné útěky do blízkého Slezka. Vrchnost útěkům bránila, protože panství přicházela o pracovní sílu a o daně z hospodářství. Z Vrchlabska ale přesto takto odešly téměř čtyři stovky osob a zanechaly po sobě množství pustých hospodářství a domů. V Horním Lánově zůstalo 7 opuštěných statků, v Dolním 12 a v Dolním Dvoře 10.
V letech 1652, 1660 a 1665 nastala velká sucha, v jejichž důsledku zahynulo mnoho lidí a dobytka. Roku 1680 přišel mor a za ním roku 1686 jakási horečnatá nemoc. 1661 vyhořel lánovský železný hamr, roku 1686 přišla velká voda, kdy Malé Labe poškodilo lánovskou papírnu Matyáše Kieslinga.
Většina populace je závislá stále a především na výsledcích zemědělské výroby. Zivot zde nebyl jednoduchý, vezmeme-li v úvahu časté nepřízně počasí, sucha, deště, neúrody atd. Například v letech 1739 - 40 uhodila krutá zima s mrazy od prosince až do května. Zamrzly potoky, tudíž nebyly schopny provozu všechny mlýny a obilí se muselo k semletí vozit daleko do kraje, seno pak dovážet ze Slezka. Na druhou stranu v roce 1719 uhodila velká vedra se suchem, načež vyschly studny a prameny v horách. Pak ke všemu ještě mor...
Jako doplňkový způsob obživy zdejších obyvatel stále více vystupuje do popředí domácká tkalcovina. Základem pro její rozvoj je pěstování lnu, závislé hodně na počasí. Rozšíření výroby plátna do jisté míry brání v obcích z konkurenčních důvodů vrchlabští městští tkalci, ale marně. Roku 1725 se sdružují Lánovští do dvou tkalcovských cechů, jeden pro Dolní a druhý pro Malý Lánov. Cechovní řád si zakoupili ze 40 zlatých v poměrně vzdáleném městě Kladsku.
V krokonošské "encyklopedii" dr. Hosera z roku 1805 čteme o obcích v povodí Malého Labe jako o jedné z největších horských vsí na české straně pohoří, která má překrásnou polohu. V údolí kolem divokého potoka se rozkládá kolem pěti set domů, mezi nimiž se hlásí o slovo předchůdkyně průmyslové revoluce, navazující na domáckou tkalcovinu - manufaktury - a to bělidla a barvírny.
Dvě tisícovky obyvatel Lánovů nalézají obživu nejen v zemědělství na dolním konci obce a při tkalcovině, ale také v papírně a dalších manufakturách. Připomíná se i těžba železné rudy v Dolním Dvoře. Přichází doba, kdy člověk stále více poutá mladistvou a často bouřlivou sílu M. Labe, Klínového a Kotelského potoka do svých služeb. Už to nejsou jen hamry a mlýny, ale i papírny a textilní továrny, které získávají energii právě z horské vody.
V této době již vystupují jednotlivé části farní osady zcela samostatně. Jejich stručnou charakteristiku podává v popisu města a panství Vrchlabí vrchnostenský úředník z Fořtu justiciár Johann Lamb. V počtu domů (212) a obyvatel (1468) vede Dolní Lánov s bohatou farou, dvěma mlýna, řadou selských statků a dvěma vrchnostenskými dvory: "českým" a lánovským. Za ním se řadí Horní Lánov se 140 staveními a 946 obyvateli, s mlýnem, pilou a papírnou z roku 1822 podnikatelské rodiny Kieslingů. Teprve jako třetí se připomíná Prostřední Lánov se 110 domy a 785 sousedy, s další papírnou a bělidlem.
Vstup do nového století nebyl vůbec idylický. Postaralo se o to období napoleonských válek, provázené vysokým zdaněním a mnohými odvody mužů k vojsku. Své sehrála i špatná úroda roku 1804 a následující rok bída s hladem, takže mnoho lidí hledalo záchranu ve Slezku a Polsku. I další období do poloviny století postihují obce extrémní rozdíly počasí s neúrodou. 14. června 1829 dokonce napadal sníh na kvetoucí obilí a zničil úrodu. Katastrofální zásah do života obyvatel Lánovů učinila epidemie cholery, která se rozšířila z Asie do Evropy v roce 1831 přes Rusko, Polsko a Uhry. Celkově si zde vyžádala 370 životů.
Zlomovým obdobím byl rok 1848. Hnací silou revolučních nepokojů, které vyvrcholily ozbrojenými povstáními ve Vídni, Berlíně i Praze, byly bezesporu i těžké poměry sociální. Také v Krkonoších se hovoří v roce 1847 o horkém létě, celkové neúrodě, zvláště brambor napadených nemocí a o nízkých platech tkalců. To zapříčinilo v následném roce značný nedostatek potravin. Z revolučních požadavků došlo nakonec především ke zrušení poddanství s robotou a dalšími povinnostmi venkovanů vůči šlechtě. I přesto, že sedláci museli za dosaženou svobodu své vrchnosti zaplatit značné výkupné, přesto 7. září 1848 patří mezi velmi významné v dějinách selského stavu. Představu tom, jak zatěžovala poddané jen robota, máme z Čisté v Krkonoších. Drobní zemědělci ze vsi museli odpracovat ročně 13 robotních dní, střední 26 a velcí nejméně také tolik, případně ještě, co bude potřeba. Dolnolánovské sedláky trápila jako zvláštní povinnost potažní robota. Museli obstarat dopravu dřeva svými potahy pro správu panství nebo odvoz obilí do panského pivovaru.
Toto období svým poměrným klidem bez válek kromě jedné je v údolí Malého Labe ve znamení přechodu k strojní průmyslové velkovýrobě tovární. Potřebné klima pro její rozvoj bylo pouze narušeno krátce v roce 1866 prusko-rakouskou válkou.
Již dva roky před tímto válečným konfliktem vzniká v Dolním Lánově velká přádelna, která na prahu 20. století zaměstnávala 370 mužů a žen. Obdobný závod v témže roce zahajuje práci i v Prosečném. V téže době nachází obživu prací v dalších závodech množství dělníků. V roce 1872 vzniká v Prostředním Lánově mechanická tkalcovna firmy Leutzendorf a Waegler (290 osob) a obdobný závod císařského rady Moritze Doctora v roce 1899 (250 osob). Anglický odborník John Clay v Prostředním Lánově zakládá roku 1881 bělidlo s barvírnou a spojuje se s podnikatelskou rodinou Alberta Ehingera (80 osob). Další bělidlo a barvírna rodiny Ehingerů, vzniklé na místě bývalé papírny Kieslingů, pracuje s 90 zaměstnanci v Horním Lánově.
Lánovská tradice papírenské výroby, spojená s rodinou Kieslingů, sahá hluboko do 17. století. Jejich podnik pracoval v Prostředním Lánově a byl pronásledován požáry (1860 a 1888). Další papírna vznikla v Horním Lánově na místě bývalé hraběcí pily roku 1859. Zázemí měl tento Grossmanův podnik, vyrábějící psací papír, v Dolním Dvoře, odkud přicházela surovina.
Podnikatelská rodina z Černého Dolu přenesla svou aktivitu v těžbě a zpracování vápence i na území Lánova. Pro dostatek suroviny v Prostředním a Horním Lánově roku 1887 zde vybudovali kruhovou pec vápenku a druhou u nádraží ve Vrchlabí. Menší závody pracovaly i v Dolním Dvoře.
První světová válka zavinila strádání obyvatelstva a Lánovy nebyly žádnou výjimkou. Hlad, bída a nedostatek dalších životních potřeb se vplížily neodbytně do všech domácností, zejména nejchudších.
Z doby 1. světové války uvádí 1. díl kroniky P. Lánova, že v roce 1915 byly v obci 2 velké přádelny s německými majiteli, Lenzendorf a Wängler, továrna německého Žida Moritze Doctora, bělidlo a barvírny firmy Adalbert Ehinger, spojené v místě s elektrárnou, pilou a parní cihelnou, bělidlo firmy Schwanda a Lorenz, vápenka Renner, mlýn Kratzer a výroba lněných tovarů firmy Wenzel Ulmann.
V době války bylo mimo jiné v Prostředním Lánově započato s dobýváním mědi pro vojenské účely. V šachtě hluboké 90 metrů a dlouhé 100 metrů severním směrem bylo mědi jen málo, zato hodně vody. Po důlním neštěstí a špatných podmínkách byla těžba zastavena. Důl se nacházel v blízkosti Suchého potoka mezi dvěma lesíky v části katastru sousedícím s Podhůřím.
V roce 1922 přišla krize, továrny omezovaly a některé dokonce zastavily svůj provoz. Někde se pracovalo jenom 2 - 3 dny v týdnu. Další krize v letech 1929 - 1933, vzniklá v souvislosti s krizí světovou, měla největší dopady právě v pohraničních oblastech. V roce 1930 byl zastaven provoz přádelny Ferdinanda Böhma v Dolním Lánově a stroje rozprodány. Mnoho dělníků z Lánovů ztratilo práci i v továrně na umělé hedvábí v Terezíně (dnešní Růdník), kde se stávkovalo pro nízké mzdy. Ve stávce byli všichni propuštěni a provoz uzavřen. Práci omezil i závod na výrobu lyží firmy Kvido Rotter (vedle mostu přes Malé Labe, dnes pod hotelem Harmonia).
Úbytek pracovní sil v obci v důsledku 2. světové války bylo potřeba nějak nahrazovat. V Prostředním Lánově byli pracovně nasazení někteří Češi, kteří tu po válce mnohdy zůstali. Byli to řidiči a další v podniku Johanna France. Dále pekař, řezníci, krejčí. Jako druhý zdroj levné pracovní síly sloužili váleční zajatci, umístění na několika místech Lánova a okolí. Byli ubytovaní v prostorech pozdější gumárny a nakonec sušičky Státního statku, která tehdy sloužila jako poštovní skladiště, v sále hostince na křižovatce a ve Vrchlabí. Zajatci se využívali porůznu v závodech, v lomu a v zemědělství. Pod kopcem Špička (tehdy Zirmkoppe) byla za války postavena rozložitá dřevěná budova, tzv. lágr, určená původně pro ženy transportované sem a používané na práci v zemědělství. Později, asi půl roku před koncem války, lágr zabrala německá vojenská správa pro ubytování vyšších důstojníků německé organizace SS.
Hlavně v roce 1946 a dalších, v počátečním nadšení a radosti ze znovunabyté svobody, vznikaly v naší obci orgány, organizace, občanská sdružení i profesní skupiny k uspokojování potřeb a zájmů zdejších obyvatel.
1. dubna 1947 byla znovuotevřena lékařská ordinace v blízkosti křižovatky. Roku 1953 tu byla zřízena i zubní ambulance, pracovat sem dojížděli zdravotníci z Vrchlabí.
Z poválečných služeb v obci, v okolí křižovatky, nutno uvést mimo pekařství, řeznictví, pohostinství, pošty, trafiky a mlékárny ještě sedlářství vedle kina, drogerii (naproti kinu přes silnici) a holičství (vedle pekařství). Naproti stálo obuvnictví. Obchody i živnosti doznávaly časté změny, takže všechny zaznamenány asi nebudou. V ulici vedoucí k zotavovně bylo svého času krejčovství, u fotbalového hřiště malířství a byly tu i jiné živnosti.
S rozvojem průmyslu nacházela většina občanů Lánova pracovní uplatnění ve větším počtu továren ve Vrchlabí, většinou v provozech na 2 směny. Autobusové spojení nejméně ze čtyř směrů do Vrchlabí a zpět bylo poměrně časté a při různých slevách i výhodné (na směny a ze směn).
V prosinci 1947 bylo na křižovatce v Prostředním Lánově po předchozí adaptaci otevřeno kino nazvané Hvězda. Jeho provoz byl zahájen filmem Čapkovy povídky. V 50. letech se promítalo 3x týdně, a to ve středu, v sobotu a v neděli večer, přičemž o neděli bývalo ještě představení odpolední.
Po mimořádně suchém roce 1947, narozdíl od úspěšného roku 1946, kdy zemědělci z naší obce dostali poděkování ministerstva zemědělství za splněný prodej zemědělských výrobků, přišlo období, kdy musela být potřeba potravin zajištěna dovozem. I další léta lze ještě zahrnout do poměrů poválečných, v nichž bylo třeba mnoho z toho minulého změnit. Roku 1949 je zaznamenáno jako nová veřejná služba občanům zřízení obecního rozhlasu.
Počátkem 50. let se mimo jiné jedná o ustavení přípravného výboru pro sdružení zemědělců s novým způsobem hospodaření. Již v létě roku 1950 byli do družstva přihlášeni všichni zdejší zemědělci. V září při slavnosti dožínek došlo i na rozorání některých mezí mezi poli. Roku 1951 se započalo se stavbou pro příští soustředění živočišné výroby zemědělského družstva. Dlouhá a třeskutá zima roku 1952 napáchala škody na vegetaci, sněžilo i do květů, takže bylo málo ovoce. Následující rok 1953 zaznamenává ukončení staveb pro hospodářská zvířata, takže družstvo mohlo postupně přejít z nižších výrobních typů (I a II) na III. a nejvyšší IV. se společným ustájením zvířat. Rok 1956 se uvedl velkými mrazy (-28 - 30 oC), množstvím sněhu, suchým jarem, mokrým létem, ale vcelku mimo med i dobrou úrodou. Družstvo očekávalo provedení scelení pozemků do větších celků, označované jako HTÚP (hospodářsko technická úprava půdy).
V tkalcovně Mostex 08 se pracovalo na 2 směny. V továrně Obnova se montovaly dopravní pásy a protektorovaly pneumatiky. Závod se brzy přestěhoval. Od jara 1951 zde působí Strojní a traktorová stanice - STS, po přestěhování z Horního Lánova do bývalého bělidla. Pro lepší dosažitelnost mechanizačních prací zemědělců obou sektorů bylo na okrese Vrchlabí zřízeno v roce 1956 několik traktorových brigád. Byly zdokonalovány stroje, obilí sklízeno hlavně kombajny. Truhlářství Josefa Jíry v Prostředním Lánově převzal t. r. okresní průmyslový kombinát. Vyráběl se tu převážně kvalitní nábytek pro zotavovny v Krkonoších a pro ministerstvo zahraničí.
Byla pociťována potřeba zajistit pro občany zdejší podnik řemeslnických služeb. Tak byl ustaven při MNV podnik "Drobné služby obyvatelstvu", tzv. DOSka. Postupně byli získávání kvalifikovaní řemeslníci různých oborů, zpočátku truhláři a pokrývači, později i jiná řemesla. Podnik byl umístěn v upravené budově naproti továrně Mostex 08.
Státní kino v Prostředním Lánově přešlo pod správu místní obce. Byly sem zakoupeny nové promítací přístroje.
Roku 1958 byla zlepšena skupinová organizace práce, na polích i ve chlévech, stavební četa a řemeslníci tvoří přidruženou výrobu. Družstevníkům pomáhají v práci brigádníci z místních organizací.
Gumárenský podnik Obnova hostil v červenci 1959 na odborné konferenci všechny ředitele gumárenských závodů v Československu. Místní ZD bylo zařazeno mezi specializované podniky za zvláště dobré výsledky v pěstování semen jetele, travin a lnu.
Místo políček v katastru obce vznikají počátkem 60. let nově vytvářené družstevní lány. Mechanizované práce už vlastními stroji družstva usnadňují práci, zhospodárňuje se výroba a zvyšují výnosy, užitkovost a konkurenceschopnost. Strojní a traktorová stanice v Lánově předává stroje a zařízení zájemcům, zemědělským družstvům, která se osamostatnila a pomoci STS už tolik nepotřebují. V roce 1961 byl zbytek STS přemístěn do Dvora Králového nad Labem. Do bývalého objektu STS Pr. Lánov se přesunuje vedení Státního statku v Čisté v Krkonoších se záměrem zřídit tu ředitelství. Nedobré počasí roku 1965 se projevilo na zhoršeném výsledku v hospodaření lánovských družstevníků. Úspěchem však byla úplná likvidace tuberkulózy skotu a zavedená specializace na jeho chov. Zrušil se chov prasat i drůbeže. V ZD vymrzly ozimy, jarní deště vyplavily osení a sadbu, dvojí krupobití dokonalo zkázu na obilí, bramborách a lnu. Do výroby se vkládalo stále více nákladů, výnosy však nerostly.
V roce 1963 je ukončena výroba v tzv. gumárně, nyní Textil - kůže - guma, zařízení převezeno do stejného podniku v Trutnově - Poříčí. Někteří zaměstnanci přešli do nové vápenky v Kunčicích n. Labem, jiní do lomu a jiných závodů, další zůstali pracovat ve Státním statku Lánov, který tu zřídil sušičku obilí, zelené píce a sklady zemědělských výrobků. V Lánově byla v tomto roce zrušena úřadovna Veřejné bezpečnosti.
V budově MNV je během roku 1962 zřízena poloautomatická telefonní ústředna, kterou využívá 23 evidovaných telefonních účastníků. Ta je roku 1966 zautomatizována plně.
V listopadu 1969 byla za budovou obecního úřadu v Lánově dána do provozu nová prodejna potravin Jednoty se samoobsluhou. Do dosavadní prodejny na křižovatce se umístila prodejna textilu. Do provozu uvedl statek v tomto roce sušičku zelené píce vedle sušičky obilí v budovách bývalé gumárny, dříve Obnovy nebo také TKG.
Rok 1972 byl posledním, v němž ještě samostatně hospodařilo zemědělské družstvo. Připravovalo se k převzetí místním státním statkem. Následujícího roku byly do kravína nyní již státního statku zvaného "Stovka" soustředěny lepší dojnice. Roku 1978 uvedl statek do provozu novou bramborárnu. Sklizeň brambor v tomto roce činila 625 vagonů. V sousedství bramborárny vyrostl nový sklad ovoce a zeleniny pro zásobování střední části Krkonoš.
Proti samoobsluze byl otevřen roku 1978 kiosek pro prodej ovoce a zeleniny. V prostorách bývalé gumárny bylo postaveno šest ocelových věží typu Vítkovice na uskladnění 240 vagonů čistého a suchého obilí. Na Kovársku se staví objekty pro 2250 ks mladého dobytka.
Nepříznivé počasí během téměř celého roku 1980 ovlivnilo zemědělskou výrobu. Státní statek Lánov začal od r. 1981 využívat vhodných podmínek bramborářské oblasti a na svých farmách ustálil pěstování brambor zhruba na 360 hektarech výměry. Roku 1983 všechno strádalo nedostatkem vody, vyčerpaly se i její spodní zásoby. Sušička St. statku Lánov využívá nového zdroje energie - plynu. Následujícího roku statek dostavěl v prostoru bramborárny další 2 haly pro uskladnění brambor. Od r. 1988 má mimo ředitelství a farmu již 3 výrobní střediska. K bramborárně a sušičce přibyla nová lupínkárna brambor.
V lomu v Horním Lánově se prováděly clonové odstřely kvalitní vápencové skály, když dřívější primitivní zařízení nahradilo moderní. Lom zásobuje obalovnu v nedaleké Klášterské Lhotě, Silniční závody v Jičíně, Hradci Králové a Rychnově nad Kněžnou. Pomáhají 2 velké bagry a drtič štěrku. Materiál se pro obsah hořčíku dodával i do vzdálenějších vysokých pecí.
Ještě do konce roku 1989 závod TIBA zrušil výrobu textilií v jednom sálu podniku, čímž se výroba snížila o jednu třetinu. Došlo tu i na zmodernizování provozu vodních turbin. TIBA Lánov dokončuje sjednané objednávky dodávkami zboží a očekává další události, k rozpadu se připravuje Státní statek Lánov, objevil se název Agrocom. I jiné závody doznaly výrazných změn.
Na podzim 1992 byla v Lánově založena Vodárenská společnost, s. r. o. pro provozování vodárenské soustavy obce, čistíren odpadních vod a veřejné kanalizační sítě. Původně plánovaná budova pro brigádníky státního statku u zadní cesty do školy byla přebudována na hotelový typ s názvem Agrohotel, otevřený už koncem roku 1991, jehož majitelem byl Agrocom Lánov. Hotel měl 45 pokojů, z toho 10 dvoulůžkových. Chyběla tu kuchyně, ale i restaurace, a také sportovní či rekreační zařízení. Ještě v květnu roku 1991 došlo z rozhodnutí vedení podniku TIBA k útlumu zdejší textilky s udáním důvodu špatného odbytu zboží. Strojní zařízení bylo zčásti odvezeno do jiných závodů TIBY, zastaralé zařízení dáno do šrotu. Únorová dražba továrny skončila bezvýsledně. V druhé dražbě ji v dubnu 1992 ve Dvoře Králové n. L. (sídlo ředitelství) vydražila firma Altex, s. r. o.
Připomeňme si krátce historii této továrny. V 60. letech 19. století začínal závod jako papírna. V 90. nahradila 2 parní stroje a vodní kolo vodní turbína. Na sklonku století tu byla už dobře zavedená textilka, kde práci našlo kolem 250 osob. V továrně s nacházelo přes 500 mechanických stavů pro výrobu tkanin. Po osvobození v roce 1945 řídil nějaký čas továrnu národní správce a o dva roky později byl závod znárodněn. Pak střídal svoje názvy (Pojizerské bavlnářské závody, Lina n. p., Mostex n. p., od r. 1958 Tiba n. p.) V 70. letech se textilka umístila v hodnocení výsledků a kvality výrobků několikrát na prvních a předních místech mezi závody stejného druhu. Léta 1964 - 66 znamenala výměnu stavů za plně automatické. Roku 1984 zde pracovalo 108 pracovníků (hlavně žen).
Roku 1993 dochází ke zvýšené návštěvnosti turistů v obci - hlavně z Německa. Nacházejí ubytování asi ve 26 rodinných domech a ve dvou hotelích, v bývalém Agrohotelu, přejmenovaném nyní na Lánovský dvůr, a v nově postaveném hotelu Harmonia vedle silnice do Vrchlabí na místě zbouraného bývalého statku. Jedná se o čtyřhvězdičkový hotel s 50 lůžky a 30 přistýlkami se stylovou architekturou. Koncem roku byla u hotelu Lánovský dvůr otevřena kuchyně s restaurací pro 60 a 20 návštěvníků odděleně s připojenou stylovou pivnicí s 30 místy.
Mění se i obchody. Potraviny lze kromě samoobsluhy na křižovatce a jedné prodejny v Horním Lánově nakoupit i u několika soukromníků. Vznikly také podniky rychlého pohostinství, ale některé neměly dlouhého trvání. Od října 1992 na Kovársku vyráběla firma Laspo, a. s. sýry, mléko a tvaroh, v dubnu 1993 provoz skončil. V areálu Kovárska zahájila společnost Asim, s. r. o. pražení kávy a německá firma si tu zřídila truhlářskou dřevovýrobu oken s tvarovanými rámy a vakuovanými skly pro památkové úřady. Stavební práce provádí mimo jiné také firma Ecce Ing. Kalenského, další má M. Pulpán, je tu několik dílen dřevařských a výrobu betonu s dopravou provádí firma Doprabet s pracoviště na Kovársku. Bývala bramborárna byla přebudována na podnik Lánovanka, s. r. o.
Kronika se roku 1994 zmiňuje o vodních elektrárnách v Lánově. V bývalé Tibě jsou zabudovány 2 Francisovy turbíny s výkonem 85 kW a roční výrobou kolem 300 MWh. V budově školní jídelny č. p. 100 byla obnovena turbína v roce 1994 (200 MWh/rok). Taktéž v Horním Lánově, kde nyní pracují 2 Francisovy turbíny s roční výrobou asi 100 MWh energie.
Kolem roku 1995 jsou na křižovatce čtyři nové prodejny: železářství, nábytek, drogerie, prodejna porcelánu a skla s domácími potřebami. V obci jsou evidována 4 truhlářství a mnoho jiných firem. Ve vápencovém lomu snižují těžbu o 12 000 tun. Místo hlučných, prášivých i nebezpečných odstřelů tady pracuje bourací kladivo. Vytěžené prostory lomu se pak zaváží. Ze zrušeného St. statku Lánov, n. p. vzniklo Zemědělské obchodní družstvo Lánov. Hospodaří na 820 ha půdy, z nichž 430 patří vlastníkům a zbytek je pronajat od Pozemkového fondu. Ve dvou kravínech je toho roku chováno 275 dojnic. Nevyplácí se pěstovat brambory. Z původní výměry 90 ha sázeli jen 3 ha pro zaměstnance.
U poštovního úřadu jsou roku 1996 instalovány 2 veřejné telefonní budky, třetí u pohostinství v Horním Lánově. Z betonového skeletu značných rozměrů vedle hotelu Lánovských dvůr vznikl v říjnu t. r. sklad, velkoobchod a drobný prodej nápojů. U letiště začala výstavba benzinové čerpací stanice (Paramo). Přestavbou vznikla na křižovatce nová prodejna potravin "MÁJA". V budově bývalé gumárny byly 3 provozovny: tzv. Drátěný program (košíky a regály pro obchod), stavební firma Nadstav (včetně prodeje stavebního materiálu) a opravna karoserií aut. V budově závodu bývalé Tiby se usídlila česko-holandská firma Egidius Jansen, kde se vyrábějí kancelářské pořadače a několik druhů jiných kancelářských potřeb. Roubená autobusová čekárna byla r. 1997 postavena na křižovatce pro směry Jánské Lázně a Trutnov. Za obecním úřadem započala stavba digitální ústředny Telecomu. Pokračuje zavádění plynu do obce. Za oba roky prací na plynu se pložilo v Lánově 7,5 km plynového potrubí. Chov králíků byl v Horním Lánově pro nízkou rentabilitu zrušen. Úroveň zemědělství neustále klesá. Z různých důvodů ukončilo toho roku činnost několik prodejen, např. textil a galanterie, prodejna skla a porcelánu. Holičství a kadeřnictví se z křižovatky přemístilo do prostoru hotelu Lánovský dvůr. Z prodejny skla se následujícího roku stala prodejna textilu, je tu půjčovna svatebních šatů i obleků do tanečních, dále pak reklamní agentura Spoit.
Zpracováno dle almanachu Lánov 1355 - 2000, vydaném k 115. výročí založení školy v Prostředním Lánově. Kapitola je výtažkem z příspěvků spoluautorů Františka Jiráska a Václava Šnajdra o historii obce. Text je krácen, upravován a doplněn o některé údaje.