oněkud překvapující nárůst počtu protestantů v Lánovech má jen zdánlivou souvislost s aktivitami německých protestantů z tehdejšího pruského Slezska.
Nesouvisí ani s probuzením místních protestantských tradic, k nimž se Lánovští mohli přihlásit už po vydání tolerančního patentu Josefem II. roku 1781. Tak to učinili Heřmanovosejfští a zřídili si vlastní evangelickou obec s kostelem a školou na Bolkově. Obdobně tomu bylo v Křížlicích na Jilemnicku, v obou případech už v 18. století.
Náhlý přestup víc jak čtyř stovek lidí v letech 1898 - 99 v lánovské farnosti k protestantismu má na svědomí velkoněmecká nacionalistická hysterie. Vše dobře zapadá do období vzestupu národního sebevědomí českého etnika v habsburské monarchii. Český živel proniká postupně jako pracovní síla do nově zakládaných továren v podhůří (s výjimkou Lánovů). Víc a více se v regionu uchycují jednotlivě i čeští intelektuálové (úředníci, knězi, učitelé), znalí ovšem dobře němčiny. Jména bezpečně svědčí o jejich původu, nikoli však vždy o národnostním uvědomění. Němci se proto cítí ohroženi.
Lánovským ovečkám jako duchovní pastýř v letech 1882 - 1896 nevadil Jan Petrák, Čech ze Štěpanic. Naopak. Se svými farníky se rozloučil při svém úmrtí 15. října 1896 s dobrým vysvědčením. Ačkoli Čech ("Obwohl Čeche"), těšil se ve všech kruzích oblíbeností jako vynikající kazatel, svědomitý a snášenlivý ve svém úřadě. Jeho smrt znamenala pro lánovskou obec velkou ztrátu. (64) Když však byl jmenován lánovským farářem další Čech Josef Kaplický, narazila kosa na kámen. Lánovští se vzbouřili proti rozhodnutí hradecké biskupské konsistoře a požadovali po sebevraždě faráře „Bernharda Schamse uvedení do jeho úřadu oblíbeného kaplana Franze Riengela. Přes protesty "druhý Čech" na lánovskou faru musel být dosazen za četnické asistence, protože Lánovští stavěli hlídky, jež mu měly zabránit ve vstupu do úřadu. Vyjel z hotelu "U mouřenína" ve Vrchlabí brzy ráno v šest hodin dne 30. ledna 1898 na saních, aby v Lánově odsloužil svou první mši. Při ní však došlo k protestní bouři (prý pro jeho špatnou němčinu) a nezbylo mu na svůj úřad rezignovat. Chudák Kaplický se v Lánově ani neohřál. Pobyl tu prý jen dvě hodiny a odjel na saních zpět do Vrchlabí. (65) Tyto události pošramotily notně autoritu katolických církevních úřadů mezi Lánovskými a vytvořily živnou půdu pro hromadné přestupy k protestantům. Na jejich pozadí lze tušit činnost všeněmecké nacionalistické strany ve Vrchlabí a v Herlíkovicích, která převzala do svého programu heslo "Los von Rom".
V prostředním Lánově pro novopečené luterány byla zřízena kazatelská stanice, jež zahájila svou činnost bohoslužbami v místní tělocvičně v dubnu roku 1899. Zakrátko dne 6. června 1901 byl položen základní kámen pro stavbu kostela a fary. Plány vypracovali architekti Schilling a Grábner ze saských Drážďan a jejich provedením byla pověřena vrchlabská stavitelská firma Holmann a Krause. Kostel byl vysvěcen už 21. září 1902.
Tato stavba v tehdy moderním uměleckém stylu prvního desetiletí 20. věku, nazývaném u nás secesí a v Německu Jugendstil, byla nesporně ozdobou obce. Když po odsunu německého obyvatelstva se změnily podmínky pro kultovní využití, objekt postupně chátral. Po marných snahách najít pro něj novou funkci, například v cestovním ruchu nebo jako muzejní depozitář bylo přikročeno k jeho demolici.
obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/27-poznamky-39cs.html