9. Čas práce a pohybu (15. a 16. století)

Nedoléhají sem místní občanské vojenské konflikty a tak se údolí zaplňuje stále větším počtem nových sídel, nejen v prostoru poblíž kostela. Přibývá více a více záznamů o existenci obce v úředních zemských deskách, kde stále častěji nalézáme českou variantu jména. Z počátku je to ovšem bez bližšího označení částí obce: "w lanowie" (1437), "w langnowie" (1480), "w lanowie" (1487), "wes lanow" (1518) apod. (36) Ale tříhodinová pěší trasa s jejím koncem v Prosečném se začíná dělit na přirozené celky, dokonce s odlišnou vrchností, i když duchovní centrum s kostelem zůstává stále jedno.

"horzejsi wes Lanow" nacházíme v zemských deskách roku 1519, což nutně potvrzuje i existenci Dolního Lánova. Dnešní nejlidnatější část aglomerace kolem potoka - Prostřední Lánov - z velké části původně náležela k Hornímu Lánovu a samostatně vystupuje teprve v polovině 17. století, například roku 1654. K Hornímu Lánovu nutno připočíst ještě dosti autonomní dva panské dvory v horách, které se oddělily jako samostatná obec Dolní Dvůr s prvním rychtářem Friedrichem Heldem roku 1601. (37) Kromě toho máme co dělat ještě s Lánovem Malým, sousedícím bezprostředně s Prosečným. Není bez zajímavosti, že tato část patřila ke zboží vrchnosti v Hostinném, nikoli k Vrchlabí, a uvádí se také pod jménem Arnauer Gemeindl. (38) Jako hlavní způsob obživy, zvláště ve střední a dolní části údolí, zůstává zemědělství, to je obdělávání půdy a chov dobytka. Přibývají však další zprávy o dolování a zpracování rud, zejména železa v "horách Lánovských". Za pozornost tu stojí různá poměrně malá ložiska, leckdy i málo výnosná, jejichž čerpání se přesto pro každé panství vyplácí vzhledem k omezeným dopravním možnostem v zemi.

V lánovských "horách železných" v roce 1488 pracuje "hořejší hamr", který nutně předpokládá alespoň jednoho dvojníka v dolní části obce, stojícího v anonymitě, podobně jako jejich předchůdci, které tu tuší historikové už ve 13. a 14. století. (39) Trutnovské manské desky, zachycující dobu od roku 1455 do roku 1539, uvádějí Lánov i "ves Lánov s jeho hamry" celkem na třinácti místech.

V souvislosti s touto pracovní činností najisto počítáme na Lánovsku mezi zemědělci také s dalšími obyvateli. Je to pohyblivá hornická chasa různého etnického původu, pátrající v okolí po snadno dostupném a těžitelném ložisku rudy v úzké spolupráci s kolegy - hamerníky. Ti budují své jednoduché pece - dýmačky a kovárny zásadně u vody, aby využili její sílu přes vodní kola k pohonu měchů a kladiv ve svých zařízeních. Hamry jsou potom odkázány na palivo - dřevěné uhlí, které v milířích připravují uhlíři z bohatých zdrojů dřeva v lesních porostech. Tedy dřevaři a uhlíři a horníci s kováři hamerníky...

Jeden z nich se nám představuje na obecním znaku, jehož starobylá podoba je vtesána do kamene na zdi dolnolánovského kostela. Zachycuje podle pověsti kováře (uhlíře) v zápase s nenasytným medvědem, který delší dobu pustošil jeho spižírnu. Jiná verze pověsti praví, že k zabití medvěda železnou tyčí udatným kovářem došlo při stavbě věže lánovského kostela. Lánovského hamerníka Nykla a mistra Jiřího známe dokonce jménem.

Řeklo by se poklidná idyla. Nebo dokonce slovy profesora vrchlabského gymnázia a správce muzea dr. Karla Schneidera "schönstes Jahrhundert" (nejkrásnější století)! Lidé pilně pracují, odvádějí předepsané daně a dávky vrchnosti, která zajišťuje jejich bezpečí, kdyby...

Kdyby se ovšem stále jako Damoklův meč nad hlavami celé populace nevznášela stálá hrozba občasné neúrody způsobené suchem, dlouhými dešti, krutou zimou, po nichž následoval hlad a hromadné umírání - Hungersnot!

Občas si na Lánovsku zařádily epidemie nakažlivých chorob, zjednodušeně nazývané morem, proti němuž se nacházela jediná problematická pomoc - modlitba. Svou žeň si našel tento nevítaný host roku 1502 i v tak izolovaném zákoutí hor jako byl Horní Lánov a Horní a Dolní Dvůr. Jen v Horním Dvoře prý zahynulo najednou devět tuctů dívek (108 osob), které byly pochovány v hromadném hrobě nedaleko vchodu u dolnolánovského kostela. (40)

obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/27-poznamky-39cs.html