3. Kolonisté v údolí horního Labe (druhá polovina 13. století)

Listinný materiál z roku 1260 nám na ní dokumentuje výsledky osídlovací činnosti pana Idíka (Jiljího) ze Švábenic na Trutnovsku, na jejímž počátku je trhová ves (locus forensis) Úpa u brodu přes řeku a posléze město s hradem položené jihovýchodněji. Sem patří i "vysazení" původně královského města Hostinného (Arnau), kolem něhož je ovšem řada úvah, a to nejen kvůli odlišně znějící české a německé podobě jeho jména. Datovaná listina o jeho založení (lokaci) totiž neexistuje.

Na této cestě ze Slezska si tedy představme skupiny německých kolonistů, nikoli snad souvislý expanzivní proud, vedené podnikateli - lokátory, kteří na pozvání panovníka a feudálů duchovních či světských likvidovali prales a obraceli ho na zemědělskou půdu. Zakládali vesnice, ale i sídla městského charakteru jako střediska řemeslné výroby a obchodní směny.

"Slezský" proud z území dolnoslezských držav Piastovců, kde německá kolonizace proběhla už o sto let dříve, nebyl ovšem jediný, neboť přicházely skupiny i přímo z Německa. O původu kolonistů leccos vypovídá srovnávací studium německých nářečí, která se mnohde v jednotlivých údolích od sebe poměrně málo vzdálených hodně liší. Je možné, že noví osadníci si s sebou přinesli do nové krajiny jména původních obcí, odkud přišli.

"Jmenovce" Lánova, a tedy příslušnost k "slezskému" proudu jeho prvních osadníků, jsem nalezl dvakrát. Ober- a Niederlangenau (dnes polsky Czernica) nedaleko města Wleń s kostelem doloženým už ve 13. století a Ober- Mittel- a Niderlangenaou (dnes Długopole Zdrój) na řece Nyse v Kladsku nedaleko města Bystrzyca Kłodzka (dříve Habelschwerdt). (11)

Při rozboru německých nářečí v prostoru horního Labe odborníci zjistili podobnosti s řečí německých slezských horalů (gebirgschlesisch) na severu bývalého Vrchlabska (Dolní Branná), stopy kladského dialektu ve východní části bývalého okresu a do třetice východofrancký proud z okolí Bambergu. (12) To jsou bohužel jediná vodítka, podle nichž možno usuzovat, byť s výhradami, na původ kolonistů. Nic jiného neexistuje.

Podobně jsme na tom, když je třeba určit dobu založení jednotlivých obcí, to je lokaci. Vždyť spolehlivé doklady o tom i u Hostinného chybějí. Nejstarší zmínky o Lánově pocházejí sice až z roku 1355, kdy jeho jméno čteme jako Lungnow nebo Langnaw. Není však pochybností, že by bylo přehnané tvrzení Erharda Müllera, který doslova píše: "Lánov (Langenau), položený na Malém Labi, je jedna z nejstarších vesnic naší domoviny. Její vznik sahá do doby před rokem 1300, pravděpodobně zpět do časového prostoru mezi roky 1250 - 1260." (13) Jde tedy o počátky tzv. druhé vlny kolonizace valné části pohraničního královského hvozdu a jeho likvidace. To znamená, že bude nutno přijmout i jeho další vývod, trochu zavánějící dobovým sudetoněmeckým nacionalismem konce třicátých let, že "Lánov, velká a stará lesní lánová ves, je od jejího počátku německá".

obec/historie/fr-jirasko-historie-lanovska-do-r-1945/27-poznamky-39cs.html