Začátky
oceňování významu pitné vody v Lánově souvisí již s rokem 1904. V tomto roce
bylo pro účely vodních meliorací a hospodaření s vobou vůbec ustaveno v Prostředním
Lánově Vodní družstvo. Z něj se později utvořila vodní komise, a to ze zástupců
čtyř obcí: Dolní Lánov, Prostřední Lánov, Horní Lánov a Prosečné. Tato komise
pod vedením starosty Prostředního Lánova továrníka Williama Claye přikročila
posléze ke stavbě obecního vodovodu. To bylo až v roce 1911, když místní pozemky
vlastnil hrabě Černín z Chudeninc a Morzínů.
Vodovod postavila firma První severočeské vodní stavby v Ústí nad Labem. Prameny byly nalezeny ve výši 1000 metrů n. m. nad Dolním Dvorem (cesta dnešním Hádkem), a dodávaly do vodojemů 8 l vody za vteřinu. Délka potrubí s přípojkami činila okolo 55 km. Celé to vodní dílo bylo rozděleno na dvě tlaková pásma. Každé mělo vlastní vodojem na 400 m3 pitné vody. Po zahájení vodovodního provozu bylo v té době zásobováno touto opravdu horskou vodou 684 domů níže položených.
V kronice obce Dolní Lánov, je psáno, jak naši předkové z povodí horního toku Malého Labe k pitné vodě přišli. Kronikář Václav Sovák tu napsal: Koncem listopadu listopadu roku 1911 uzavřeli zástupci H. Lánova, Pr. Lánova, D. Lánova a Prosečné vzájemnou smlouvu s hrabětem Rudolfem Černínem z Chudenic a Morzínu, pánem na Vrchlabí. Smlouva se týkala zřízení společného veřejného vodovodu, který měl být napojen na prameny z pozemků pana hraběte.
Podzemní železné roury měly z určených pozemků odvádět vodu do sběrných jam,
hlavních a tlakových komor. Nákres tras byl schválen c. k. okresním úřadem ve
Vrchlabí dne 23. března 1910, stejný úřad provedl po skončení prací kolaudaci
stavby. Pan hrabě si vymohl bezplatné čerpání pro potřeby panských objektů.
Zmíněné obce musely panu hraběti složit hotově 20 000 korun. Vodovod se všemi
výstavnostmi zůstává v majetku obcí, pozemky a půda pak ve vlastnictví pana
hraběte.