Lánovské osobnosti

Milan Beyer

11.4. 2005

Jak jsem začínal s řezbou do dřeva.

Ve svých osmnácti letech jsem složil zkoušku z myslivosti. Již od začátku jsem měl asi štěstí na starší členy tohoto cechu. Prvním z nich byl Jan Ant. Koláž , se kterým jsem v roce 1956-60 pracoval na kožešinové farmě ve Vrchlabí. Tento mne naučil preparaci a činění kožek. Dalším mým štěstím bylo, že jsem často dělal domácí porážky u lesníka pana Oldřicha Vydry v Černém Dole, který byl zase vynikajícím řezbářem a malířem. Když jsem se mu svěřil, že bych řezbářství chtěl zkusit, řekl: „Přijeď a koukej.“ A tak jsem koukal a zkoušel. Čím více mi mé začátky chválil, tím více mně tento koníček bavil, až se z toho stal kůň, kterého mám již třicet let. Nyní již v důchodě, si nedovedu přestavit den bez dřeva a řezbářských dlát v ruce.

Kateřina Kalenská

obr č. 1
obr č. 2
obr č. 3
obr č. 4

Radek Hanuš

21.4. 2005

Rodák z Lánova vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou ve Vrchlabí v letech 1992-1996. Jeho prvním učitelem hudby byl vrchlabský kněz, varhaník, učitel a ředitel kůru pan Stanislav Skalský.

V roce 1994 se stal Radek členem vrchlabského chrámového sboru, dnes působí jako jeho sbormistr. V roce 1996 pravidelně navštěvoval varhanní kurz u prof. Václava Uhlíře v Hradci Králové. Nyní suduje na pardubické konzervatoři hru na varhany u Doc. Václava Rabase. Působí jako vedoucí kůru, varhaník v chrámu Sv. Vavřince ve Vrchlabí, jako varhaník též v kostele Sv. Jakuba v Dolním Lánově. Pedagogicky působí v Základní umělecké škole ve Vrchlabí.

Kateřina Kalenská


Nechanický Jan

9.12. 2004

Pan Nechanický, který v prosinci oslavil 88 let, se narodil v Mříčné u Jilemnice. Zde se vyučil malířskému řemeslu. V roce 1939 se jako dvaadvacetiletý oženil. Za války byl nasazen v Trutnově a po osvobození působil jako národní správce v malířském podniku až do roku 1948. Poté další dva roky samostatně podnikal. Od roku 1950 působil v komunálních službách v Trutnově. V roce 1976 odešel do důchodu a krátce nato, v roce 1978, se přestěhoval do Lánova.

Jeho malířské řemeslo ho přivedlo i k malování obrazů. Začínal perokresbou a vzorem se mu staly díla známého malíře Mikoláše Alše. Kreslením, si podle svých slov, krátil dlouhé zimní večery a stalo se jeho koníčkem. Maluje různé náměty, ale nejčastěji se věnuje krajinomalbě. Většinu svých maleb rozdal svým blízkým a příbuzným. Lánovští pak rozvezli jeho obrázky do celého světa.

Mezi jeho další velké koníčky patří sadaření a práce na zahrádce.

Dnes se pan Nechanický věnuje především své rodině, která u něho byla vždy na prvním místě.

Kateřina Kalenská


Klusová Lucie

9.12. 2004

Je tomu 18 let, tedy od roku 1986, začalo moje putování a proplouvání životem. Jako malá holčina jsem netušila, co mě v životě čeká a na kterou cestu se dám. Roky šly dál a já od malých dětských míčků přesedlala k většímu, a to k fotbalovému, a u něho jsem vydržela dlouhých pět let. Ale holčičí hormony se nedaly zadržet a já byla nucena s fotbalem skončit.

To jsem se zas ocitla u toho největšího a tím byl basketbalový. Tomuto sportu jsem se věnovala necelé dva roky. Volejbal se stával na další tři roky sportem číslo jedna. Po letech i moje vášeň k volejbalu začala upadat. Jednoho odpoledne jsem si šla zahrát pétanque, v tu dobu mě nenapadlo, že u pétanque zůstanu, a začne mě tak bavit. Čtvrtým rokem jezdím po turnajích víkend co víkend na celém území ČR. Výsledky se dostavily až po dlouhých třech letech.

V současné době je v republice okolo 700 registrovaných hráčů. Před čtyřmi lety jsem si říkala, aspoň do dvoustovky, po roce jsem tam byla. Další sen byla stovka a tam se dostavil první můj výsledek, a to sice titul mistra ČR v juniorech. V témže roce jsem se přidala k několikanásobným mistryním republiky v ženách, ale další dobrý výsledek se nedostavil. Rok na to, tedy v roce 2004, jsme obsadily s holkami 1.místo na mistrovství ČR žen, a to nás poslalo na MS. Odlétaly jsme tedy začátkem června na Kanárské ostrovy do města Maspalomas v bezprostřední blízkosti Atlantského oceánu. Na světovou špičku v současné době nemáme, ale chyběla špetka štěstí a byly by jsme mezi 16 nejlepšími týmy, což by bylo pro naší republiku úspěchem.

Za další můj cenný výsledek považuji druhé místo na Avokádu capu s mými spoluhráči Alešem Venclem a Danielem Bílkem. Celý den jsme předváděli dobré výsledky a ani prohra ve finále proti Monaku nás nemrzí. My se jich nezalekli a předvedli jsme dobrou hru, ač tomu výsledek moc nenapoví: 2:13 pro hráče z Monaka.

V současné době se pohybuji, mezi 700 registrovanými hráči v republice, mezi 18-20 místem.

Doufám, že příští rok zas rozšířím moji poličku s poháry o další, a to z mistrovství ČR smíšených dvojic. Uvidíme, jestli se moje sbírka pohárů rozšíří.

Lucie Klusová


Jan Černoš

14.11. 2004

Narozen 8.12. 1982 ve Vrchlabí.

Žije a tvoří v Hradci Králové.

Člen SSPE ( Spolek sběratelů a přátel exlibris Praha ). Člen UVU ( Unie výtvarných umělců ). Zabývá se převážně tvorbou drobné grafiky a knižních značek - exlibris.

Kresbě se začal věnovat amatérsky již na Základní škole v Lánově. Na Gymnáziu ve Vrchlabí (1994 - 2001) se pod vedením Mgr. Jana Salveta a Věry Ničové soustavně zabývá výtvarnou činností a s Ondřejem Tůmou zakládá surrealisticko - dadaistickou skupinu Čertům ( ČERnoš TŮMa ) a vydávají k ní manifest ( 29. února 2000 ).

V roce 2006 ukončil vzdělání na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové v oboru český jazyk a výtvarná výchova pro střední školy. Pod vedením Mgr. Lubomíra Netušila vytvořil diplomovou práci na téma Sofoklovy Antigony (cyklus 10 volných listů) a řadu ilustrací, volné grafiky, knižních značek a novoročenek ( v technikách C2+C3+C4+C5+C7).

Věnuje se technice barevné perokresby, rytině do papíru a zejména grafice - především tisku z hloubky ( lept, suchá jehla, mezzotinta, akvatinta, rytina). Tvoří drobnou grafiku a knižní značky - exlibris. Své práce silně stylizuje a řadí do cyklů (Čekání, Ptáci,Ryby, Krysař, Jeptišky, Nevěsty, Antigona apod.).

Inspirační zdroje: antická kultura, ženy ve všech proměnách a relacích, zvířata a příroda, poezie, secesní umění, religiózní témata a středověká mystika. Nejčastěji je inspirován literárními díly, většina vytvořených grafik koresponduje s konkrétními díly umělecké literatury nebo je ilustruje.

Účastní se skupinových i samostatných výstav, zahraničních i domácích soutěží.

Kontakt: http://www.cernos.cz, http://cernos.blog.cz, cernosjan@centrum.cz

Jan Černoš


Arnošt Klust

1.11. 2004

Pan Arnošt Klust se narodil 27.3.1932 ve Mšenu n. Nisou. Později se s rodiči a s bratrem přestěhovali do Varnsdorfu, kde se vyučil na tkalcovského mistra. Zde se také seznámil se svou manželkou Jarmilou, která tu rovněž studovala textilní školu. V roce 1956 se již s prvním synem Stanislavem přistěhovali do Lánova.
Pan Arnošt získal místo v závodech Tiba jako seřizovač textilních strojů. Zároveň rodina získala i bydlení a o rok později se již narodil i jejich druhý syn Luboš. S výborným prospěchem si dodělal pan Arnošt textilní školu ve Dvoře Králové a v zaměstnání se stal vrchním mistrem. V závodech pracoval až do důchodu a současně do jejich uzavření.
Zálibu ve výtvarném umění našel pan Arnošt již v mládí. Ve Varnsdorfu navštěvoval i soukromý malířský kurs. Malování bylo pro něho ale hlavně koníčkem a obrazy rozdával a těšil jimi lidi ve svém okolí. Jeho kresby se tak dostaly např. i do Německa nebo do Ameriky.
Z technik si nejvíce oblíbil olejomalbu, ale kreslil i tužkou nebo akvarely. Nejčastějšími náměty jeho kreseb jsou krajiny a zátiší.
Svými obrázky přispíval i do zdejší kroniky.
Pan Arnošt byl ale i hudebně nadán a dlouhá léta dělal v Lánově kapelníka. Uměl hrát na několik hudebních nástrojů a složil dokonce i kapelnické zkoušky. Společně s kapelou hráli na lánovských zábavách a plesech.
K jeho dalším zálibám patřilo např. včelaření.
Pan Klust byl všestranný člověk a dobrý otec, který se nebál obyčejné práce, a oběma synům pomohl postavit vlastní dům. Sám si opravil starý dům, který rodina později od obce odkoupila.
V loňském roce jste mohli shlédnout jeho výstavu obrazů na Obecním úřadě v Lánově. Ten samý rok nás bohužel i navždy opustil.

Kateřina Kalenská